Vítejte v jurském parku
Naše zmatené pohledy přilákaly paní, která nám neváhala přispěchat na pomoc. Fialové metro linky A je silně klimatizované a velká část trasy do centra hlavního města vede podzemním tunelem. Než do něho zajedeme, snažím se z okénka zahlédnout co nejvíc. Taky jste tak zvědaví, jaké to tu bude?! Z letiště míříme do Tchajwanské metropole, ale čím více se blížíme k Tchaj-pej, tím více si přijdu jako v Jurském parku. Město je v obležení džungle, už chybí jen pterodaktyl, který by se objevil nad hustým lesem. Místo něho se ale mezi stromy objeví domek a sem tam klikatící se cestička.
První dojem? Vlhko a chaos. Jak mi to jen chybělo! Při pozornějším zkoumání ale zjistíte, že i chaos může být organizovaný, motorky jsou v silné převaze. Ještě není ani 8 večer a už se stmívá. Tím jako by končila podobnost s jinými asijskými zeměmi, které jsem navštívila. Je tu všude tak čisto.
Jediné, co máme zajištěné dopředu, je dnešní ubytování, které podle mapy.cz najdeme okamžitě. Na recepci hostelu sedí na tchajwanské poměry silnější slečna (v deset let starém průvodci se píše, že tu jsou všichni hubení). Podá nám základní informace o fungování hostelu a než nás pošle do třetího patra, zeptám se jí, jak se řekne děkuji a ahoj.
„Mandarínskou, nebo tradiční čínštinou?“ optá se.
„Ehm… mandarínskou?“ odpovím zmateně.
SJE SJE – děkuji
NIHAU – ahoj
„Sje sje,“ pokusím se napodobit přízvuk. Moc se mi to nepovede, ale snaha se cení, ne?
Járovi podmínky ohledně jídla a Pákistánu se nám daří plnit na 100% už první večer. Od Pákistánu nás dělí více než 7000 km, což je skoro stejně jako z Česka. A jídlo tady? Láska na první pohled i ochutnání. Plněné knedlíčky masem podávané se sójovou omáčkou a nakládaným zázvorem nemají chybu. Stejně tak polévka s nudlemi, vejcem a klobásou. A rýže s trhaným kuřecím a bůčkem je moje nové nejoblíbenější jídlo.
Večeři jsme stihli tak tak, je pár minut po 8 a na ulici už je poloprázdno. Většina restaurací už je zavřená, a protože už si ani nepamatuju, kdy jsem se naposledy vyspala, zamíříme do našeho malého pokojíčku. Co budeme dělat dál? To se rozhodneme až zítra.
