DALŠÍ SPLNĚNÝ SEN?
Zase jsem sama. V autobusu plným rejží, blížím se k Vietnamu, zemi číslo 30. Můj dlouholetý sen se stane skutečností. Ale je to ještě stále můj sen? Někdy, když něco moc chcete, něco si moc přejete, vytvoříte si v hlavě až příliš vysoká očekávání a pak můžete být zklamaní. Uvidíme. Necháme se překvapit. Nějak to dopadne. Něco se stane. Tak jako vždycky.
Stále jsem z jihovýchodní Asie docela v rozpacích a nevím, co si o ní myslet a co na ní všichni mají. Jsou tu divný lidi, a hlavně jich je tu na můj vkus až moc 
do toho vedro, prach a bordel.
Sedím v dost luxusním autobusu, škoda, že je v něm jak v mrazáku. Jedu přímým autobusem až do Saigonu. Trošku nuda, co? 😅
Na hranice příjíždíme už za tmy a až na menší nepříjemnost, kdy se mě snaží obrat o dolar, to proběhne v pořádku. Nechápu proč bych někomu měla platit za to, že mi vezme pas, strčí ho do okýnka, kde do něj dostanu razítko a zas mi ho vrátí. Občas jsem líná, ale tohle už je extrém.
S dobrým pocitem, že jsem ušetřila jeden dolar čekám na parkovišti na hranicích a už zas mě přesouvají do nějakého jiného autobusu. Za hodinku už vystupuju v Saigonu. Dojeli jsme jinam, než jsme měli, je tma, nemám internet. Co teď? Není potřeba se hroutit, dost to tu žije a nějaký kluk, co jde jen tak kolem po ulici, mi nasdílí internet. Potřebuju jen odeslat zprávu, že jsem dojela a hlavně kam. Jelikož se ukázalo, že v jihovýchodní Asii je z mnoha důvodů (nejen finančních), lepší cestovat ve více lidech, rozhodla jsem se v tom pokračovat i ve Vietnamu.
Sedím na ulici na schodech před pěkným hotelem, kde určitě bydlet nebudu a čekání si zkracuju pozorováním lidí. Je tu frmol. Martin mě vyzvedne asi za 15 minut na motorce. Kdo četl mé zážitky z Turecka nebo Arménie, jistě si rozmyslí, jestli se mnou bude chtít cestovat. Pro Martina to zas není taková sázka do loterie, v minulosti jsme spolu trošku cestovali. Ale od té doby uplynula už spousta času, tak se necháme překvapit. Něco se ode mě přiučil, ale asi si v cestování ještě není tak jistý, takže využil příležitosti, že jsme oba v jihovýchodní Asii a na čas spojíme své cesty. V pronajatém bytě v Saigonu máme fén, tak to snad zvládneme. Protože jestli se Martin něčeho bojí víc než sabaček v Gruzii, nebo … bojí se skoro všeho, ale nejvíc Lenky s mokrýma vlasama ala vodník.
