Bokor, Mlha, Bagety, Prach, Pepř, Ryby
V pět hodin jsem konečně usnula. A v 9 už sedíme na snídani v malé kavárničce a dáváme si croissant a kávu. Kambodža bývala součástí Indočíny a tedy spadala pod Francii. Koho zajímá historie, může si o tom přečíst více. Pro mě, jako člověka, co v noci nemohl hlady spát to znamená, že si mohu dopřát čerstvé pečivo ke snídani 😄. A nejen ke snídani, bagety se staly národním pokrmem a udělají vám je tu kdekoliv. Ale ne kdykoliv, na to pozor!
Po snídani si půjčíme skútr a vyjedeme si do nedalekého Národního Parku Bokor. Je to boží, s motorkou je to vždycky bomba. Mimo hlavní silnici není žádný provoz a můžeme frčet o sto šest. Dojedeme až k stanici, cestou potkáme kostel a čínské kasino (to je uprostřed přírody jak pěst na oko). U chrámu vidíme svatbu. Celkově je dnešní den plný výhledů bez výhledu (mlha), vodopádů bez vody (období sucha) a super jídla (suchá bageta k obědu).
Odpoledne zažijeme Kamobžu tak, jak jsem si ji představovala. Jedem na pepřovou plantáž přes malinkaté vesničky, kde lidé žijí poklidným životem. Jsme celý vyhrkaný a oranžový od prachu, ale stojí nám to za to. Den zakončíme na krabím marketu v Kepu, kde si dáme jednu z nejlepších ryb, jaké jsem kdy jedla, pozorujeme západ sluníčka a děti hrající si všude kolem. Až za tmy dojedeme domů. Domů pro dnešní noc, do Kampotu.
La Plantation Pepper Farm
Rybí trh v Kepu
