Zase někam jedeme
Včerejší snídaně byla tak dobrá, že jsme si na ní zašly i dnes. Taková pohodička, kafíčko, vajíčka, no stress. Teda do té doby, než zjistíte, že autobus jede dřív, než jste mysleli… Takže sprint pro krosny a minutu před odjezdem autobusu stojíme udýchané před cestovní agenturou. Kluk za pokladnou na nás nechápavě zírá a říká, ať se posadíme, ještě se nejede.
Stravování na cestě v Kambodži je ještě větší zážitek. Většinou se po pár hodinách zastaví na svačinku. Neexistuje, aby lidé zvládli x hodinovou cestu bez zastávky. Na nádraží byla akorát paní nabízející červíky několika druhů i příchutí. Ty jsme odmítly, i když věřím, že spicy by byli dobré. Ani bychom totiž netušily, co jíme. Někde na půli cesty mezi Battambang a Siem Reap jsme zkusily knedlíčky, které už tu několik dní vídáme. Autobusem s námi jede ještě nějaký evropsky vypadající pár, ale ten nechce riskovat a nechá si zalít instantní nudle horkou vodou. Ty já nesnáším, takže i přes mírnou nedůvěřivost, kterou jsem si k místnímu jídlu už stihla vytvořit, raději experimentuju. Pro jistotu si dáváme jen jeden napůl. A tentokrát dobrý, knedlíčky jsou z nadýchaného těsta a uvnitř je namleté nějaké maso. Jsem ráda, že neznám jeho původ.
Po necelých čtyřech hodinách zastavujeme na nádraží v Siem Reap, asi nejznámějším a nejvíce turisticky oblíbeném městě Kambodži. Hostel máme asi 5 kilometrů, tak se rozhodneme pro tuk tuk. K našemu překvapení ho řídí holka, to je příjemná změna, není tak otravná. Vlastně je moc fajn, jen nás zaveze ke špatnému hotelu. Což není vůbec její chyba, protože booking opět uvádí špatnou adresu. Když obcházíme na náš vkus až příliš luxusní hotel, vejdeme otevřenými dveřmi přímo k bazénu. Nikdo si nás tu nevšímá a dostaneme se nějakým zadním vchodem až na recepci. Mají tu free wifi bez hesla, tak zavoláme do našeho zabookovaného hostelu a majitelka nás nasměruje správným směrem.
A jedna malá (velká) rada na závěr. Je to vždy trošku sázka do loterie, ale nám se to teď vyplatilo. Zabookovaly jsme si hostel bez recenzí. Některé začínající hotely schválně podsazují cenu, aby tak nalákali zákazníky a ti jim potom napsali kladné recenze.. V Gruzii jsem toho jednou dost litovala 😄. Pro příklad: za dva dolary jsme měli mít postel ve sdíleném pokoji. Hotel byl prázdný a my jsme za ty dva dolary měly prostorný pokoj s koupelnou, vanou a výhledem na bazén.