Dočasný domov, Kamila, Oleg a ALja
Už nějakou dobu nemám klasický domov, ale jak je možnost někde zůstat delší dobu, udělám si tam jakousi základnu, nebo chcete-li domov. Po pár dnech se seznámím s prodavačkou v obchodě, jmenuje se Kamila, je z Ruska. Je moc milá, nemá děti ani manžela, což je dost divný, protože vypadá o dost starší než já. Ale slušnost mi nedovolí se zeptat, kde se stala chyba😄.
Na hostelu už jsme taky jedna velká rodina. Ala se hodně zajímá o cestování, naposledy byla v Dubaji a hrozně se jí tam líbilo. Já tam byla 16 hodin a nelíbilo se mi tam vůbec, ale lidé z Ruska a všech těchto zemí si pod pojmem „dovolená“ představují něco jiného než já. Když probereme rodinu, dostaneme se opět na peníze. Jsem překvapená, že k tomu došlo až po půl hodině naší debaty. „Je to tu těžký, jsou blbě placené profese, ale když děláš sám na sebe, můžeš si vydělat docela dost. Já jsem z Tarazu, mám tam syna. Dělám manažerku v obchodě a do toho prodávám med. V Tarazu jsem si vydělala za med okolo 300 USD, tady to může být až 1000 USD.“ To už je na místní poměry slušný.
A každý večer se při večeři potkávám s Olegem. Oleg je asi 50letý Kazach, který cestuje po celé zemi a učí děti šachy. Jednou jsme se zapovídali o situaci v Kazachstánu, o Česku, penězích, lidech… a řekl mi zajímavou věc.
„Nemůžeš se na život v Kazachstánu dívat svýma očima. Ty přemýšlíš jako Evropanka, lidé tu nemají západní myšlení. Jakmile dostanou peníze, nepracují. Klidně i několik měsíců. Dokud jim zase nedojdou. I tady se situace pomalu mění, ve městech je to tak 50/50, ale na vesnicích 80/20. Stejné je to i v Rusku.“
Pak to trošku odlehčil otázkou: „Jsou u vás lidé tlustí? A jak se u vás hodně pije? Tady už mnohem méně než v dobách SSSR!“
Olegův názor je zajímavý, má pravdu v tom, že na zdejší život nemůžu nahlížet svýma očima a doufat, že mu porozumím. Nejsem tu od toho, abych posuzovala život a myšlení jiných lidí. Můžu jen popsat, co jsem viděla, zažila a s čím nebo kým se potkala. Je jasné, že je Kazachstán zemí velkých sociálních rozdílů. Jasným příkladem byla zdravotní sestřička Gulja, co měla sotva na nájem a Bota, která mě vozila po Almaty v luxusním autě a vzala do luxusní restaurace. Jedna ze šancí, jak si tu vydělat peníze, je odjet do Ruska. Dělá to tak spousta lidí, ale musí kvůli tomu na dlouho dobu opustit své rodiny. I rodina jako taková tu má jiný význam než u nás. Má tu silnější postavení a v životě lidí zaujímá velkou roli. Ve městech už se situace pomalu mění, rozvody jsou častější, ale na vesnicích lidé žijí jenom rodinou a pro rodinu. Někdy si říkám, jestli nejsou šťastnější než my, kteří se za něčím honíme a pořád nemáme dost. Budeme mít někdy opravdu dost? Na druhou stranu nevím, jestli by mi takový život stačil. Ale kdo ví, co je správné? Nikdo z nás nemá manuál na život.
