Můj Deník

„Už máš v Arménii nějaké kamarády?“ „Ne.“ „Tak já budu tvoje první arménská kamarádka.“ Gjumri, Suzy a Naz, zima, svátek, vítejte v pekle V Jerevanu jen přespíme a ráno (po menším bloudění a hodinové jízdě přes město na nádraží, kam by se dalo dojet za 10 minut metrem) odjíždíme do Gjumri.

Khnodzoresk,tatev bez křídel, 3v1, zase medvědi Většina Arménů po své zemi necestuje. Po dvou týdnech jsme v tu asi viděly víc, než většina místních. Pokud narazíte na někoho, kdo byl za hranicemi, jedná se s největší pravděpodobností o někoho, kdo studuje nebo pracuje v zahraničí (Rusko, Evropa, USA, Austrálie… Arméni

Nic nejede, létající tramvaj, brunch Doprava je v Arménii všelijaká. Dost často nic nejede, a i kdyby jelo, tak to nemáte šanci zjistit, protože nikdo neví, kdy a odkud. Snahu dostat se do vesničky Tatev maršutkou tedy vzdáváme a vydáváme se pěšky, s tím, že nás třeba někdo sveze. Určitě

Lenodžan, stanování, Navy, jako doma Dnešek byl náročný, strávily jsme spoustu hodin na cestě a potkaly mnoho lidí. Po tom všem už vážně nemám náladu donekonečna vysvětlovat třem klukům, že k nim prostě spát nepůjdeme. Štve mě obzvlášť jeden, začne mi familárně říkat Lenodžan. A říká to často, v každé větě, mám

Khor Virap, Ararat, Ovi a Orik, dnes do cíle nedojedeme Po zkušenostech z minulých dní si najdu na mapě nádraží, které je na výjezdu směrem na Goris. Je u něho u stanice metra David of Sasun. Přesně o 6 minut nám ujede maršutka na Khop Virap. Řidič si ťuká na

Narozeniny, hamlet a ti ostatní, vzrůšo, fontány Dnes je speciální den, Jíťa má narozeniny a já jsem dva měsíce na cestě. Oslavíme to dalším výletem. Po zkušenostech ze včera se na cestu už neptám, místo toho si najdu na mapě nádraží, které je u silnice na Zvartnots. Autobus stojí asi

dohady s taxikářem, studentka na věky věků, poprvé opravdu stopujeme Jerevan je určitě zajímavý, většina turistů, které jsme potkaly si do něho odskočí na pár hodin v rámci své cesty po Gruzii a pak se vrací zpět. To je velká škoda, protože se vyplatí navštívit i jeho okolí (a nejen to).

Jerevan, socialismus na každém kroku, muzeum Arménské genocidy Nemůžu si pomoct, ale Jerevan na mě působí jako skanzen socialismu. Pár kamarádů mi píše, jaké to tam je a moje odpověď je, že podle mě stejný jako před třiceti lety. Vtipně mi všichni do jednoho napíšou „Ty jsi tam tehdy byla?“

po dešti přijde duha (vždycky!), Sevan, Dilijan, plány budou, my nebudem Autobusové a vlakové nádraží ve Vanadzoru. Nevím, jak je to možné, ale ráno je mi o 200 % lépe a vyrážíme do Sevanu. Na nádraží se s námi dávají do řeči Arman a Naryk. Sedím na zídce nádraží a